Den SEVEREK (16.6.)

"Vždy dál a výš a na své cestě k cíli,..." tak začalo setkání Severek, které se konalo minulou sobotu 16. června v zahrádkářské kolonii na Kraví hoře. Setkání jsme uspořádaly ke 49. výročí založení našeho oddílu a zúčastnilo se ho téměř čtyřicet bývalých i nynějších Severek. Některé z nich se staly během let maminkami našich stávajících skautek, některé pomáhaly oddíl zakládat, některé z nich ho vedou nyní. Během odpoledne jsme si zahrály hru na Kraví hoře, kdy jsme měly možnost si vyslechnout známé i neznámé vzpomínky a historky, opékaly jsme špekáčky a prohlížely kroniky třeba ze zakládajícího roku 1969. Akci jsme zakončily naší tradiční večerkou - kolem ohně a pod hvězdami.

Touto cestou bychom také chtěly velice poděkovat Českému zahrádkářskému svazu Brno Kraví hora 1, který nám pro naše setkání ochotně poskytl své prostory.

Příští rok slaví náš oddíl půlstoletí. To znamená 50 let táborů, akcí a družinovek, desítky nových a celoživotních přátelství, stovky dětí, které oddílem prošly, tisíce vzpomínek, které budou navždy v našich srdcích. 

Jak zaznělo na našem setkání - "Jednou Severka, navždy Severka". Těšíme se za rok 😊

Puťák skautek (28.-29.4.)

"Upozornění pro cestující osobním vlakem číslo 4603, vlak přijede na nástupiště číslo 2, kolej třetí." Vzhledem k tomu, že jsme v holkama stály na nástupišti třetím, koleji páté, dokážete si představit co následovalo: "Holky, holky, rychle, jedem, jsme na špatným peróně, ať nám to neujede!" Tak začal náš pálavský puťák - úprkem v sobotu v 8 ráno, z jednoho nástupiště na druhé. Klasika 😊 Akce byla také neobvyklá tím, že ji měly, co se týče programu, na starost samy skautky. Konkrétně Gewi, Ronja a Grace. Ve vlaku jsme proto byly včetně vedoucích rozděleny do 3 skupinek, které reprezentovaly nakladatelství mající za cíl nasbírat a vydat pálavské pověsti. Puťák jsme započaly ve Vranovicích s mapou v ruce a typickým počátečním entusiasmem, jehož výše během dne klesala úměrně s rostoucí teplotou. Úžasným nápadem jedné z vedoucích (nebudeme jmenovat - Gedži) proto bylo si dát před opravdu strmým výšlapem na Dívčí hrádek zmrzlinu. Tento nápad uvítaly s nadšením skautky, které kopec se zmrzlinou v břiše málem vyběhly. Vedoucí už po pár metrech začaly Gedži proklínat. 

Během soboty jsme se postupně podívaly do Dolních Věstonic, na již zmíněný Dívčí hrádek, rozhlednu Děvín i hrádek Sirotčí. Vrcholem našeho putování byla úžasná čerstvá voda ze studny v Klentnici a přespání pod širákem v blízkém lese. Na dobrou noc nám z nedalekého Mikulova hrál hit léta 2017 Despacito (by Luis Fonsi) s doprovodnou kapelou Štěkot srn. Jistě si dokážete představit, jak hezky se nám spalo 😊.

V neděli jsme se z posledních sil vyškrábaly (někdo bosky, někdo málem po čtyřech) na Kozí hrádek v Mikulově a následně se duchovně obohatily v kostele sv. Jana Křtitele. Závěrem chceme poděkovat panu řidiči autobusu, který trpělivě vysvětloval naprosto nechápající Leo, co vlastně všechno musí zaplatit a tím zpozdil autobus minimálně o 5 minut. Dále hodnému mladíkovi, který nám poradil, kde mají ve vesnici tu úžasnou studnu a v neposlední řadě všem lidem, co na nás v Mikulově na náměstí v tom vedru zírali, ale neřekli o našem vzhledu ani slovo. Tento zápis vznikl během nedělního oběda a odpočinku všech 14 přítomných, a po zásluze naprosto vyřízených Severek, čekajících na autobus domů.

Zdraví již v posteli ležící a spící

Leo, Gedži, Pipi, Salo, Alpi, Ronja, Fey, Gewi, Vlaštovka, Grace, Rihii, Kája, Slavíček a Agátka

Víkendovka v Olomouci

Poté, co jsme se v pátek 9.3. sešly na hl. nádraží, jsme zamířily k vlaku. Po celkem dlouhé cestě vlakem jsme dorazily do Olomouce. Z nádraží jsme šly jenom malinký kousíček a došly jsme ke skautskému domu, kde jsme měly spát. Po večeři nám Alpi s Pipi do telefonu nebo mp3 přehrávačů nahrály povídání, kterou jsme měly zákaz si pustit. Pak jsme se převlékly do pohodlného ale teplého oblečení a šly jsme ven. Hrály jsme hru v centru Olomouce, která spočívala v tom, že jsme chodily po Olomouci a poslouchaly jsme pokyny z nahrávky. U toho jsme se dozvěděly spoustu zajímavých věcí o samotném městě.

V sobotu ráno jsme se nasnídaly a vyrazily na výlet na Svatý Kopeček. Cestou jsme hrály hru, která spočívala v tom, že jsme nemohly říkat tři slova: ano, ne a jo. Když jsme jedno z těchto slov řekly, musely jsme dát papírek člověku, který nás upozornil, že jsme toto slovo řekly. Některým z nás se podařilo ztratit všechny papírky ještě předtím, než jsme je dostaly. Také jsme po cestě potkaly Leo, která se k nám připojila. Na Svatém Kopečku jsme udělaly skupinovou fotku a taky jsme se zašly pomodlit do baziliky Navštívení Panny Marie. No a když jsme se naobědvaly, tak jsme vyrazily zpátky do Olomouce. Na samém kraji Olomouce, kde bylo hřiště pro děti, jsme si zahrály hru na skupinky. Naším úkolem bylo poskládat deset vět ze slov, které jsme měly napsané na papírku. Těsně před koncem hry naše skupinka zjistila, že jsme hru špatně pochopily, a tak jsme se vydaly zpátky ke skautskému domu, kde jsem asi dvouhodinovém oddychu hrály různé hry např. prase kvikni nebo jsme se musely bez mluvení seřadit podle věku. Po večeři jsme se dívaly na film Past na rodiče, u kterého jsme se docela dost nasmály. 

V neděli jsme šly do kostela sv. Michala. Byla tam taková zima, že jsme málem umrzly. Po mši jsme se naobědvaly, uklidily a vyrazily směr Brno.

Lizzy